M1 blog o kancelářských židlích a ergonomickém sezení

Výrok:

„Pro zaměstnance jsou nejlepší hromadně nakoupené jednotné univerzální židle s co nejméně ovládacími prvky.“

Polemika:

To znamená např. pro všechny stejná židle, bez posunu sedáku, bez možnosti nastavení vzájemné vzdálenosti područek, atd atd.

Ty nejdrobnější dívčiny pak tlačí přední hrana sedáku do lýtek v podkolení (protože sedák je pro ně moc hluboký), sílu přítlaku zádového opěráku nedokážou překonat a sedí tak v tom lepším případě stále ve stejném úhlu (jako v pevném křesle) a horším případě příliš nahnuté dopředu, bederní opěra (když je příliš vysoko) je tlačí na hrudní obratle místo na bederní, nedosáhnou chodidly na zem (to lze alespoň snadno napravit podnožkou), lokty jim nedosáhnou na područky, protože jsou příliš nízko a daleko od sebe kvůli větším chlapům (takže jim tyto jen překážejí) a mohli bychom pokračovat.

U velkých chlapů je zas vše obráceně – a také špatně. Např. podhlavník je kvůli ženám pro ně příliš vzadu – takže prakticky nepoužitelný.

A to nemluvím o žádných extrémech – běžně se ve firmách a institucích vyskytují ženy s 60 kg a muži se 100 kg a postavte si takové 2 lidi vedle sebe…

Je to podobné, jako kdybychom zaměstnancům koupili stejné boty jedné velikosti – jenže takový nesmysl by nikoho nenapadl, přesto se to u židlí děje dnes a denně…

Výrok:

“…židle by měla mít sedák nakloněný dopředu…”

“…pokud je zorné pole přímo před námi, kupříkladu při práci na počítači, měl by být sedák sklopen lehce dopředu, max. však do 5-10 stupňů”

“…důležité je, aby mechanismus umožnil nastavení výšky sedu tak, aby lýtka se stehny svíraly větší úhel než 90st a aby sedák měl i negativní sklon-cca 2-3 st z vodorovné polohy”

Polemika:

Bože, přece každý, kdo seděl chvíli na židli se synchronním mechanismem (který je dnes všeobecně uznávaným standardem), musí vědět, jak se ho zádový opěrák snaží vytlačit směrem dopředu, ven ze židle. A je snad jasné, že čím víc je sedák skloněný dopředu, je tento problém výraznější. (celý článek…)

Výrok:
“…Pokud můžete, měli byste si taky pořídit opravdu dobrou židli – ale bez područek, protože ty nemohou splnit funkci, kterou dokáže nabídnout jen Ergorest…”

Polemika:
Autor se zde zapomněl (buď z neznalosti, nebo záměrně) zmínit o pozici “vleže” (ať už praktikované z důvodu relaxace či poctivé práce), kde by pak lokty nebyly podepřené vůbec! Moderní kancelářské synchronní lehátkové židle už mají (sice zatím jen sporadicky) područky co nejvíce vzadu a měkce čalouněné, takže potřeba samostatných, na židli nezávislých, podpěrek předloktí ERGOREST, se v takovém případě více a více vytrácí. Tím nechci říct, že ERGOREST nemá smysl, naopak, jelikož snad 95% uživatelů počítače má špatné židle s šíleně nevhodnými područkami, bude se ještě dlouho používat

Když jsem byl malý (nebo mladý), tahal mě táta stále na zahradu (makat) a vysvětloval mi cosi o jablkách (mě to strašně nebavilo a dodnes nebaví ). On tomu opravdu rozuměl, to jsem chápal už tenkrát, ale až nedávno jsem pochopil, jak hlubokou pravdu zřejmě měl, když mi často říkal, že obrovské procento odborné (či rádoby odborné) literatury a článků o ovocnářství, jsou jen bláboly, výmysly, fámy, stále dokola opisované stejné chyby, atd. atd.

Dnes tento stav vnímám sám takto v ergonomii sezení (resp. práce s PC) a dokonce i v ekonomii
Tak abych přidal svou trošku blábolů do mlýna, budu zde ty, do nebe volající, “sporné výroky”, týkající se ergonomie židlí, podrobovat kritice.
Nebudou seřazeny podle žádného systému, ale jak na ně narazím a (ne)stihnu zpracovat, budu je publikovat.
Číslovat je budu jednoduše stále vyšším číslem. Nadpis bude tedy vždy: X. SPORNÝ VÝROK – “konkrétní problém”.