No především je to hodně špatné 
Někteří výrobci, dovozci a prodejci uvádějí čislo v kg, které většina zákazníků chápe jako maximální hmotnost uživatele, který na židli sedí/leží (a rajtuje) 8 hodin denně, několik let a židle se nerozpadne.
Platí to možná u náklaďáků – když tam výrobce deklaruje nosnost 10 tun, můžete vozit 20 let 10 tun písku a když nezanedbáte pravidelnou údržbu, asi se nerozpadne. Podobné to je u letadel – nikdo z nás patrně neviděl rozbité sedadlo, ačkoliv cestují i obři, kteří snad dokonce v Kanadě budou mít právo na 2 mista za cenu jedné letenky :-D. Tak tomu ale bohužel není u kancelářských židlí – ale nedokážu vám říct proč.
Když se pořádně rozhlédnete po českých (ale i zahraničních) webech s židlemi a křesly, SNADNO najdete lehátkové židle s nosností 130 kg za cenu kolem 10k. A viděli jste někdy chlapa (*1) se 130 kg živé váhy (některé jste pod ním možná i ležely 
) jak dopadne na židli a zakloní se v ní? To se pokaždé modlím, aby se pod ním nerozpadla a nepřerušila mu míchu. Některé z těchto židlí dokonce mají spojený zádový opěrák se sedákem jen 2 šrouby – OPAKUJU: DVĚMA ŠROUBY – s dříkem o průměru 6mm (a věřte, že jsme je praské viděli nejednou – a to nenabízíme ty nejlevnější židle). To snad musí pochopit i netechnicky vzdělaná žena Bohužel mnoho mužů s tím má problémy
U takových židlí (většinou čínských – tím nechci říct, že všechny čínské jsou křehké, některé evropské si s nimi nezadají!!!) doporučujeme až o 60 kg (slovy ŠEDESÁT KILOGRAMŮ) nižší hmotnost uživatele – a věřte, že to není příjemné tvrdit
Občas k nám totiž přijdou 120 kg mackové (i těžší) a sápou se po židlích za 5k a nechtějí pochopit, že nejlevnější židle pro ně je za 32k – nemají to lehké Buď si koupí levnou křehkou, která pod nimi nevydrží – a budou na nás naštvaní, nebo od nás odejdou naštvaní bez židle a koupí si jinde židli za 5k (protože u nás se stydí), nebo se nechají ukecat na židli za 32k (s deklarovanou nosností do 200 kg – což je dle našeho názoru zas jen marketing – uvědomme si, že to je jako čtyři 50-ti kilogramové, hýbající se, pytle cementu), ale mají přesto pocit, že jsme s nimi manipulovali v jejich neprospěch
Shrnu-li to, je v tom jeden velký zmatek: někteří výrobci (a dovozci s obchodníky) nosnost přehánějí směrem nahoru o desítky kg, někteří uvádějí rozumná čísla a jiní raději neuvádějí žádná, neboť neexistuje exaktní možnost, jak to stanovit. Hraje tam roli pohlaví, temperament, styl práce a v neposlední řadě i poměr velikosti a hmotnosti horní a dolní poloviny těla. Existují zkušební stroje, které hodiny či měsíce mordují židle pod různým zatížením, ale to bohužel málo vypovídá o tom, jak dlouho určitá židle vydrží pod kterým člověkem.
Doporučuju moc nevěřit oficiálním číslům, webům a prodejcům (ani M1 ) – ale raději se zamyslet nad (PODEZŘELE NÍZKOU) cenou židle, zjistit množství oceli a kovů, použitých v konstrukci (tzn. dívat se víc dolů, než nahoru) a vůbec dívat se na problém víc jako konstruktér, než jako designér.
Prostě POZOR, POZOR, POZOR
Pozn.: (*1) Muži zatěžují židle víc než ženy ze dvou důvodů: častěji a DYNAMIČTĚJI se zaklánějí až do léhátkové pozice a navíc mají těžiště (vůči celkové výšce) většinou mnohem výš – třetím důvodem by pak mohly být jejich partnerky na klíně
