 |
 |
| obr. A | obr. B |
Na jedné straně vítám, že nejsme jediní na světě, kdo propaguje ležení při práci s počítačem, ale na druhé straně mě překvapuje, kolika chybnými-slepými cestami Homo sapiens, i při neskutečně pomalém přijímání myšlenky: ležet u PC, musí ještě projít, než mu jeho konzervativnost, neznalost, omezenost a nevím, co ještě, dovolí prozřít
Protože nejsou zdravá, ani pohodlná. I když to zní šíleně, pokusím se to vysvětlit.
Křeslem zde rozumíme sedací nábytek pro práci u psacího stolu s pevným úhlem mezi sedákem a zádovým opěrákem.
Dnes je už všeobecně uznávaným standardem synchronní mechanika i s jejími nectnostmi, především pro možnost DYNAMICKÉHO sezení (tj. neustálého většího či menšího pohupování se na židli s nezamčeným /nezafixovaným/ úhlem mezi sedákem a opěrákem) – neboli dovoluje páteři aspoň nějaký pohyb.
K napsání tohoto článku mě dnes donutil zákazník (jedna hodně chytrá česká firma chce vyměnit malá kolečka za velká s menším valivým třením). Měl jsem to na jazyku už nějakou dobu, ale chyběla pověstná kapka 
Doporučuju nejdřív přečíst jeden starší článek o synchronních kancelářských židlích, potažených kůží, případně i tento o teleskopickém vozíku pod nohy.Osobně propaguju názor (ale osamocený), že nejergonomičtější by byla žádná kolečka (neboli kluzáky – ale ty mají zas obrovskou nevýhodu, že se člověk nemůže napasovat snadno přesně ke stolu) nebo aspoň malá (mají větší valivý odpor). Pokračovat ve čtení →
No především je to hodně špatné 
Někteří výrobci, dovozci a prodejci uvádějí čislo v kg, které většina zákazníků chápe jako maximální hmotnost uživatele, který na židli sedí/leží (a rajtuje) 8 hodin denně, několik let a židle se nerozpadne.
Platí to možná u náklaďáků – když tam výrobce deklaruje nosnost 10 tun, můžete vozit 20 let 10 tun písku a když nezanedbáte pravidelnou údržbu, asi se nerozpadne. Podobné to je u letadel – nikdo z nás patrně neviděl rozbité sedadlo, ačkoliv cestují i obři, kteří snad dokonce v Kanadě budou mít právo na 2 mista za cenu jedné letenky :-D. Tak tomu ale bohužel není u kancelářských židlí – ale nedokážu vám říct proč.
Výrok:
židle by měla mít sedák nakloněný dopředu
pokud je zorné pole přímo před námi, kupříkladu při práci na počítači, měl by být sedák sklopen lehce dopředu, max. však do 5-10 stupňů
důležité je, aby mechanismus umožnil nastavení výšky sedu tak, aby lýtka se stehny svíraly větší úhel než 90st a aby sedák měl i negativní sklon-cca 2-3 st z vodorovné polohy
Polemika:
Bože, přece každý, kdo seděl chvíli na židli se synchronním mechanismem (který je dnes všeobecně uznávaným standardem), musí vědět, jak se ho zádový opěrák snaží vytlačit směrem dopředu, ven ze židle. A je snad jasné, že čím víc je sedák skloněný dopředu, je tento problém výraznější. Pokračovat ve čtení →
Výrok:
Pokud můžete, měli byste si taky pořídit opravdu dobrou židli – ale bez područek, protože ty nemohou splnit funkci, kterou dokáže nabídnout jen Ergorest
Polemika:
Autor se zde zapomněl (buď z neznalosti, nebo záměrně) zmínit o pozici vleže (ať už praktikované z důvodu relaxace či poctivé práce), kde by pak lokty nebyly podepřené vůbec! Moderní kancelářské synchronní lehátkové židle už mají (sice zatím jen sporadicky) područky co nejvíce vzadu a měkce čalouněné, takže potřeba samostatných, na židli nezávislých, podpěrek předloktí ERGOREST, se v takovém případě více a více vytrácí. Tím nechci říct, že ERGOREST nemá smysl, naopak, jelikož snad 95% uživatelů počítače má špatné židle s šíleně nevhodnými područkami, bude se ještě dlouho používat
Když jsem byl malý (nebo mladý), tahal mě táta stále na zahradu (makat) a vysvětloval mi cosi o jablkách (mě to strašně nebavilo a dodnes nebaví 
). On tomu opravdu rozuměl, to jsem chápal už tenkrát, ale až nedávno jsem pochopil, jak hlubokou pravdu zřejmě měl, když mi často říkal, že obrovské procento odborné (či rádoby odborné) literatury a článků o ovocnářství, jsou jen bláboly, výmysly, fámy, stále dokola opisované stejné chyby, atd. atd.
Dnes tento stav vnímám sám takto v ergonomii sezení (resp. práce s PC) a dokonce i v ekonomii
Tak abych přidal svou trošku blábolů do mlýna, budu zde ty, do nebe volající, sporné výroky, týkající se ergonomie židlí, podrobovat kritice.
Nebudou seřazeny podle žádného systému, ale jak na ně narazím a (ne)stihnu zpracovat, budu je publikovat.
Číslovat je budu jednoduše stále vyšším číslem. Nadpis bude tedy vždy: X. SPORNÝ VÝROK – konkrétní problém.
Bez pochopení předcházejícího článku, vám tento pravděpodobně nic neřekne
Prodáváme čím dál víc k židlím (kromě jiných upgrade-tuningů) i teleskopický vozík pod nohy. Nemá chybu (kromě ceny ovšem ).
A kupodivu, až po mnohaměsíčním prodeji vozíků, nám došlo, že vozík má ještě jednu nezanedbatelnou výhodu. Tím, jak vleže o něj opíráme nohy a jelikož on má v sobě pružinu, která tlačí proti nohám, nás vlastně tlačí do správné pozice v židli – neboli mít zadek až vzadu . Jinými slovy, vozík trochu eliminuje nejhorší vlastnost synchronní mechaniky, totiž její schopnost, posouvat nám zadek dopředu. Škoda, že to funguje jen vleže – vsedě pomůže jen suchý zip, nalepený na kůži zadnice a oblečení a další suchý zip mezi oblečením a sedákem židle 
.
Jak jsem už nakousnul, v kluzkých kalhotách nejsem prakticky schopen sedět na mé oblíbené židli. (Začal jsem letos občas jezdit v neděli do práce na kole. Když bylo teplo, ničeho zvláštního jsem si nevšimnul. Asi předminulou neděli byla však kosa, tak jsem měl poprvé tepláky – silonové snad. Po dosednutí na mou SYNCHRONNÍ židli jsem zažil šok – tehdy jsem si uvědomil, že musím rozjet firemní blog a podělit se o (nejen) tento ZÁSADNÍ poznatek s ostatními.)
Opravdu, kdo nezkusil zdravě DYNAMICKY sedět na moderní ergonomické SYNCHRONNÍ židli (s nezaaretovaným opěrákem) v hodně klouzavém oděvu, tak neví, o čem mluvím.
Protože většina lidí neumí počítat. Je to podobné jako s politikou, nebo spíš ekonomií – už před mnoha lety kvůli tomu napsal Frédéric Bastiat knihu Co je vidět a co není vidět (PDF).Kdyby si totiž spočítali, kolik je hodinová cena židle THERAPIA MINI, zjistili by, že je to pouhých 0,94 Kč.
