Nejlevnější proto, že chlapi si tuto židli pořizují pro vynikající ergonomii sezení u PC a né kvůli omezení plodnosti, takže tu antikoncepci dostávají jako bonus zdarma. Naopak nejdražší by to bylo, kdyby si kupovali Therapii jako sterilizační prostředek

Ale už dost legrace. Všichni víme, že chlapi mají koule (chcete-li varlata, odborně snad samčí pohlavní žlázy – někteří čeští politikové dokonce v poslední době používají slovenský výraz „gule“) umístěné mimo tělní dutinu proto, aby měly spermie o něco nižší teplotu, než která panuje uvnitř těla (i když mi není jasné, jak se mohli a mohou úspěšně rozmnožovat černoši v Africe, když tam je výrazně vyšší teplota okolního prostředí, než teplota evropských varlat v džínách – je také možné, že by Evropané mohli mít už zase vesele varlata zpátky v uvnitř těla, když se mezitím přemístili do chladnějšího prostředí, ovšem vlci na Aljašce je mají stále venku, možná pocházejí také z teplých krajů, tak nevím – pak by byl ovšem celý tento článek irelevantní).

Tohle však pravděpodobně příroda nezvládla, jako kdyby nemohla tušit, že někteří samci jednoho živočišného druhu nebudou schopni se uživit jinak, než sezením na židli se synchronní mechanikou nebo dokonce na Therapii. Ta totiž zatlačuje varlata zpátky do dutiny tělní, šourek nešourek.

Je to způsobeno neustálou – ale přitom ŽÁDOUCÍ oporou zad při dynamickém sezení. Opěrák synchronní mechaniky, svým neustálým tlakem na záda, se však jakoby snaží celé tělo vysunout ze židle směrem dopředu, takže v lepším případě (má-li styk kalhot s potahem židle vysoké tření) nám narve nohy (a další orgány) do kalhot a v horším případě (je-li látka klouzavá) nám posune zadek dopředu a bederní obratle pak přestanou být podepírány – nemají kontakt s bederní oporou a to je začátek jejich konce = KULATÁ ZÁDA  - problém ajťáků, programátorů, překladatelů, burzovních makléřů atd (stačí se podívat večer na zprávy, jak se v civilizované společnosti sedí u PC, nebo, což je ještě horší, u laptopu!!!) … samozřejmě i žen, ale o ty v tomto konfliktu SPERMIE versus BEDERNÍ OBRATLE nejde.

V každém případě však synchronní mechanika (a jí podobné) minimálně přitlačuje varlata k tělu a tím zvyšuje jejich teplotu a snižuje fertilitu pulců. No a právě židle THERAPIA® (v rozkroku má klín z tvrdší pěny, který nepustí zadek dopředu už vůbec) tento boj vychýlila ještě výrazněji ve prospěch zdravých bederních obratlů na úkor životaschopných spermií – viz řez sedákem Therapie.

Takže ti postižení muži z rozvinutých zemí (se zdravými zády) budou mít méně potomků, v budoucí generaci tak bude méně ajťáků apod. a zase se vrátí rovnováha (v nejhorším tu plodnost doženou muži ze zaostalejších zemí).

Je to podobné dilema, jaké řeší evuluce u žen už stovky tisíc let – mozek je výhodnější mít co největší (dosud se odborníci nedohodli, proč se o tolik zvětšil jen nám – pletou do toho podvádění, červenou královnu a další teorie), jenže pak se musí zvětšovat i porodní cesty (pánev), ale to při určité míře začne komplikovat chůzi – s pánví, která by umožnila přirozený porod plodu s větší lebkou, by prý ženy nemohli už chodit. Samozřejmě někdo může namítnout, proč se nerodíme dřív (s malou lebkou, která by se po porodu ještě výrazně zvětšila), jako ostatní savci, ale to se holt nestalo – obávám se, že si s tím zatím nikdo neví rady – snad to souvisí s naší neotenií, opět s červenou královnou a bůh ví…

Tak je to dosud i se sezením: buď budeme mít zdravé spermie, nebo bederní obratle. Tedy než někdo vymyslí něco chytřejšího, např. slipy s chlazeným pytlíkem, připojené kabelem k zásuvce na 220V (ale to by se zas asi nelíbilo oddělení bezpečnosti práce nebo dokonce Evropské unii) Teď mě napadlo, že by to šlo zabudovat do židle, ale ten kabel do zásuvky by stále vadil…

Ale nakonec jedna dobrá zpráva, ta antikoncepce není ireverzibilní. Spermie zrají snad 3 měsíce, takže stačí vysadit na půl roku Therapii, nepít colu ani alkohol, nekouřit apod. a bude potomek na cestě (v optimálním případě)

Zbývá otázka, jak pracovat po tu dobu s PC. Nabízí se např.:

• stát u vysokého (např. elektrického) stolu

• klečet na klekačce

• sedět na balónu

• ležet na tzv. lehátkové židli s monitorem na vysokém držáku

a to vše nejraději na „ostro“ ve skotské sukni

A pak už jen vzhůru do Therapie. Bude vám po té době chybět, to mi věřte.

Ale mezi námi, ty polohy vhodné v „oplodňovací“ fázi života, není na škodu praktikovat i poté – prostě je střídat se sezením. Musíme si uvědomit, že i když je česká židle THERAPIA® nejlepší prostředek (v dosud známém vesmíru) k ergonomickému sezení (podle mého a nejen mého názoru – přibývá nás, vč. fyziotherapeutů a dalších odborníků), naše těla nejsou od přírody dosud přizpůsobena k dlouhodobému sezení – odešli jsme z Afriky jako lovci a sběrači prostě příliš nedávno – lovec sedící u kamenného stolu by asi večer nepřinesl antilopu

P.S.: Nemám nic proti IT pracovníkům, naopak, oni nás z velké části živí (nejen M1čku, ale celou ekonomiku). Beru to slovo ajťák často do úst, protože v nich vidím nešťastný prototyp moderního člověka, trávícího nejvíce času u PC v nezdravém sedu (teď nemám na mysli spermie, nýbrž zbytek těla) – jsou to naši nejvíc zdevastovaní zákazníci a často ještě mladí. Oni mají tu smůlu, že je práce s PC navíc baví – a vydělané peníze většinou raději investují do GB, GHz atd., než do ergonomické židle … Mám na jazyku myšlenku, ze ajťácké geny jsou letální (jako že svého nositele zabijí) – fuj

Přeju raději ajťákům a dalším nešťastníkům, trávícím život s compem, aby si co nejdřív uvědomili nebezpečnost své profese a začali … Málokdo si zatím uvědomuje, že produktivní život bude brzy 50 let a tak dlouho dosud nikdo s počítačem nepracoval !!!

„Pro zaměstnance jsou nejlepší hromadně nakoupené jednotné univerzální židle s co nejméně ovládacími prvky.“

Polemika:

To znamená např. pro všechny stejná židle, bez posunu sedáku, bez možnosti nastavení vzájemné vzdálenosti područek, atd atd.

Ty nejdrobnější dívčiny pak tlačí přední hrana sedáku do lýtek v podkolení (protože sedák je pro ně moc hluboký), sílu přítlaku zádového opěráku nedokážou překonat a sedí tak v tom lepším případě stále ve stejném úhlu (jako v pevném křesle) a horším případě příliš nahnuté dopředu, bederní opěra (když je příliš vysoko) je tlačí na hrudní obratle místo na bederní, nedosáhnou chodidly na zem (to lze alespoň snadno napravit podnožkou), lokty jim nedosáhnou na područky, protože jsou příliš nízko a daleko od sebe kvůli větším chlapům (takže jim tyto jen překážejí) a mohli bychom pokračovat.

U velkých chlapů je zas vše obráceně – a také špatně. Např. podhlavník je kvůli ženám pro ně příliš vzadu – takže prakticky nepoužitelný.

A to nemluvím o žádných extrémech – běžně se ve firmách a institucích vyskytují ženy s 60 kg a muži se 100 kg a postavte si takové 2 lidi vedle sebe…

Je to podobné, jako kdybychom zaměstnancům koupili stejné boty jedné velikosti – jenže takový nesmysl by nikoho nenapadl, přesto se to u židlí děje dnes a denně…

Možná byste si nejdřív měli přečíst starší článek o nosnosti.

Například o židli STORM (mimochodem dle mého názoru jedné z nejlepších českých židlí) lze nalézt na nejmenovaném e-shopu zhruba takovouto větu:

• „Tuhost mechaniky lze nastavit pro uživatele cca od 40 do 120 kg“, nebo na jiném e-shopu zas toto:

• „Max nosnost 130 kg“, atd atd.

O židli HERKULES zas píše většina webů:

• „Nepřetržitý provoz“.

První informace (1) je zcela nepravdivá, dle našich zkušeností je totiž u mechaniky SYS možnost dynamického sezení pro uživatele od cca 60 do 100 kg (tzn. lehčí jsou vystřeleni dopředu a těžší padají do polohy vleže), přičemž u mechaniky TI je to celé ještě posunuté o cca 10 kg dolů.

Druhá informace (2) je zcestná – bezcenná (jako kdyby svědek při výslechu tvrdil: pachatel odjel v autě, které mělo 4 kola). Možná by tato židle unesla človíčka o hmotnosti 130 kg (raději jsem to nikdy ani nedovolil vyzkoušet), ale nemohl by sedět DYNAMICKY – ptám se, k čemu by mu pak byla židle se sychronní mechanikou. On si bohužel musí výrazně připlatit, chce-li sedet dynamicky.

Problém je ale složitější, než se na první pohled zdá. Jinak řečeno, u židlí by bylo potřeba rozlišovat 2 NOSNOSTi:
a) maximální statickou (nebo dynamickou v lepším případě) svislou nosnost – ta je nám ale celkem k ničemu
a) nosnost zádové pružiny = odpor zádového opěráku – ta je důležitá, ale nevím o nikom, kdo by ji uváděl (bohužel ani M1

Třetí informace (3) je u tak levné židle do nebe volající nesmysl – umíte si snad představit, jak je zatěžovaná židle, když se na ní střídají 3 chlapi 24 hodin – ta musí být skoro celá kovová, aby se za pár měsíců nerozpadla, ale Herkules má kovových dílů jen cca 4-5 kg. Opět, taková židle musí vážit alespoň 2x tolik a musí stát alespoň 4x tolik!

Opakuju tedy znovu: NEVĚŘTE, NEVĚŘTE, NEVĚŘTE. Použijte raději vlastní rozum a zkušenosti

Opis ze stránek Vitalia.cz.

Velký gymnastický míč se stal hned od svého vzniku obrovskou hvězdou fyzioterapie a řada odborníků na něj stále nedá dopustit. Není divu, velký gymnastický míč je opravdu skvělou pomůckou. Vzhledem k příznivým výsledkům jej začali využívat ve fitness i ve skupinových hodinách. „Velké gymnastické míče do fitness rozhodně doporučuji, přestože mohou být skupinové lekce trochu riskantní. Rehabilitace je totiž cvičení jeden na jednoho – odborník hlídá nemocného, jak cvičí, a koriguje ho. Kdežto lektor skupinové hodiny nemusí mít potřebné znalosti z anatomie a navíc nemůže uhlídat celou skupinu cvičících,“ říká master trenér Mgr. Daniel Müller a dodává, že „pokud je pohyb na míči dynamický, zádům to většinou neuškodí“.

Náhle jsme si všude mohli přečíst: „Kupte si míče domů a do kanceláří a vyměňte je za židle!“ Problém je ale v tom, že sezení není dynamické jako cvičení a většina lidí má nějakou svalovou dysbalanci. Na míči tak nesedí správně. Pozná se to například podle toho, že mají jedno rameno níž než to druhé.

Neumíme na míči sedět

Přestože existují nejrůznější návody, jak na míči sedět, vždy si sedneme tak, jak je nám pohodlné, nebo po nějaké době do pohodlnější polohy sklouzneme. Zvláště když je náš mozek zaměstnán něčím jiným. „Tím, že na míči nesedíme správně, svalovou dysbalanci naopak prohlubujeme, protože pohodlnou polohou opět posilujeme již silnější stranu,“ varuje Daniel Müller a dodává, že „ani odborník na cvičení s míčem na něm nevydrží dlouho sedět správně. Do perfektní polohy se možná dostane, ale pak přijde nějaký stresující e-mail, nebo něco jiného, co odpoutá jeho pozornost, a hned sedí jinak.“

Neříkáme vyfoukněte míče a zahrabejte je ve skříních. I přesto všechno mohou v kancelářích dobře posloužit. Dlouhé sezení na čemkoliv totiž tělu neprospívá; pokud se třeba jednou za hodinu posadíte na míč, trochu si zacvičíte a tělo protáhnete, uděláte jedině dobře. Důležitý je ovšem aktivní pohyb na míči – například pohyb ze strany na stranu, dopředu dozadu, nahoru dolů a podobně. „Velký míč není špatný. Je to skvělá pomůcka, ale neumíme na něm sedět, nebo nevydržíme sedět správně,“ říká Daniel Müller.

…..

Pokračování článku najdete na stránkách Vitalia.cz:

http://www.vitalia.cz/clanky/sezeni-na-mici-zadum-neprospiva

Nejen dospělí, ale i děti již dnes tráví většinu svého času sezením u počítače, u televize nebo ve škole. Tyto aktivity mohou zabrat až několik hodin denně, někdy i výraznou část aktivní části dne.. Přidáme-li k nim nedostatek pohybu, nešvar současné nejmladší generace, riziko vzniku zdravotních potíží na sebe nenechá dlouho čekat. Zkusme mu předejít výběrem vhodné židle, která se bude dětem líbit a zároveň je ,,naučí sedět.“ Statistiky počtu dětí do 12 let s vadami držení těla a zejména skoliozy jsou totiž alarmující-až 70% dětí.

Možná se vám zdá neuvěřitelné, že by židle mohla naučit někoho sedět. Výrobky THERAPIA jsou ale založeny na aktivním systému, který podporuje co možná nejšetrnější ustavení a podepření těla při sezení a jeho automatické udržení v pro tělo správné poloze. Uživatelé skutečně potvrdili, že po několika týdnech aktivního sezení na židlích THERAPIA si podvědomě navykli zaujmout správnou polohu i na běžných židlích. Jak je možné, že židle THERAPIA učí sedět? Oproti klasickým produktům nabízejí důmyslný systém bioaktivních zón, které jsou pro uživatele nepohodlné pokud se usadí ve špatné poloze, při správné vzpřímenější pozici však působí blahodárně a ergonomicky zcela správně. Každý se tedy rychle snaží naučit sedět správně, aby mu THERAPIA poskytla co největší pohodlí, přitom na to jak sedíte, nemusíte vůbec myslet Správné držení těla podporují „zvláštní boule“, které automaticky stimulují svaly v oblasti beder a celé páteře při dlouhém sezení a lze tak vyloučit všechny neblahé bolestivé následky. Velmi důležité je správné nastavení područek, bederní opěry, hloubky sedu a hlavové opěrky pro relaxaci, což umožňují důmyslné ale uživatelsky jednoduché nastavovací elementy.

Židle THERAPIA MINI je speciálně určena dětem od 6 do 15 let, případně lidem malé postavy. K židli náleží také protiskluzová podložka pro zajištění správné pozice nohou, kterou dostanete ZDARMA ke každé zakoupené židli. Všechny výrobky THERAPIA lze individuálně přizpůsobit podle svých potřeb. Každý si může nastavit židli podle své výšky, váhy, délky končetin apod. Tyto židle jsou vhodné i pro osoby s tělesnými vadami nebo po úrazech, ale je velmi důležité židli důkladně vyzkoušet, vybrat správné příslušenství a poradit se s lékařem nebo fyzioterapeutem..

Židle THERAPIA se vyrábějí v mnoha barevných odstínech a kombinacích. Správná volba barvy potahu může být důležitá zejména pro děti, pro které se dynamické sezení stane radostí a židle THERAPIA MINI příjemným doplňkem jejich pokojíčku. Až dítě vyroste, nemusí se vracet ke špatným návykům, stačí si vybrat z řady THERAPIA BODY správnou velikost a vyměnit malou židličku za větší ve velikostech S, M, L nebo XL. Naprostou novinkou je židle pro děti THERAPIA MINI+, kterou lze jednoduše přenastavit i na dospělé osoby-tuhle židli pak může využívat u počítače celá rodina, např. v malém bytě.

Oproti dřívějším generacím tráví dnešní děti až o 32 % více času pasivními činnostmi než dříve. Stejně tak jsou čím dál více vystavovány nošení těžké zátěže. S aktovkou plnou učebnic potom usedají do několik desítek let starých lavic, které neodpovídají moderním standardům. Proto je velice důležité, aby alespoň doma seděly správně a v nejlepším případě si navykly na správnou polohu, která je ochrání i při sedu na méně kvalitních židlích. THERAPIA MINI byla zkonstruována tak, aby splnila všechny požadavky na bezpečné dlouhé sezení dětí s velkým důrazem na prevenci. Každodenní trávení času u počítače a v lavicích už tak nemusí být hrozbou pro zdraví dítěte, ale naopak pohodlným a zábavným zážitkem.

Všechny židle THERAPIA jsou český výrobek a vyrábějí se v ČR. Záruka na židle THERAPIA je 5 let,při správném zacházení je předpokládaná životnost těchto židlí při plné funkčnosti min.10 let.

PROWORK

Hlavní důvody jsou 2:

• Eliminujeme tím ty zákazníky, kteří jdou jen po designu a ne po funkčnosti (tedy ergonomii). Zdravé židle, které prodáváme, bývají častokrát (bohužel) označovány za „nepěkné“ .

• Čas, který bychom věnovali designu novým stránkám raději věnujeme ergonomii. Ergonomie židlí je již tak složitá, že už máme obrovské hlavy z neustálého vylepšování a reptání do práce výrobců, aby židle dělali tak, jak mají.
• (Mimochodem: stránky firmy asi nejbohatšího muže světa, Warrena Buffetta, jsou dokonce ještě ošklivější než-li naše viz www.berkshirehathaway.com. )

Pokud jste tedy jedni z těch, co vzhled našich stránek doslova odrazuje od navštívení našeho (jinak pěkného!) showroomu, zkuste se přemoci a na chvíli se na ten zevnějšek vykašlat – uvidíte, že budete spokojeni …

a M1 dodává: spoluautorka židle THERAPIA (paní Beranová je příliš skromná)

Před relativně velmi krátkou dobou nebyla tato otázka vůbec důležitá. Sezení bylo sezení a žádný problém jsme s nim nespojovali. Uběhlo pár desítek let a vše je jinak.

Proč ?

Člověk prochází vývojem, který probíhá pozvolna a hlavní příčinou tohoto jak tělesného, tak duševního přetváření jsou změny v prostředí v němž žijeme. Tento vývoj je vlastně adaptace /přizpůsobování/ se změnám tak jak potřebujeme pro naše přežití.

Například, kdyby prudce klesla venkovní teplota, nejspíš bychom obrostli chloupky nebo si vytvořili větší zásoby podkožního tuku. Tato změna by byla přirozená adaptace /přizpůsobení se vnějšímu prostředí/.

Pokud dochází ke změnám pozvolna, dokážeme na ně reagovat a přizpůsobit se tak, abychom přežili. Když ale dojde například v důsledku nějaké živelné přírodní katastrofy k rychlé změně prostředí, není na pozvolnou adaptaci čas a máme velký problém. Tyto velké problémy ne jednou v historii způsobily člověku útrapy jimž čelil velmi těžko nebo je ani nezvládl.

Zrychlený vývoj kolem nás v současné době přináší změny velmi rychle za sebou. V řádu desítek let nastává proměna, které v minulosti trvala staletí nebo tisíciletí. Tato rychlá evoluce /vývoj/ zkracuje čas na naší adaptaci /přizpůsobení/.

Sed dlouhá staletí patřil k polohám v nichž tělo člověka odpočívalo. Při sedu došlo k „rozdělení“ těla na dvě části, které na čas omezily svou vnitřní komunikaci a začaly pracovat v jiném režimu.

1. z aktivního účastníka dění kolem nás se stává pasivní pozorovatel,

2. svaly sníží své napětí proto, že nemusí nést celou váhu těla, v aktivní převaze je horní polovina těla a v pasivní převaze jsou nohy a hýždě,

3. dýchání se výrazně omezí oproti chůzi a dojde ke zpomalení a snížení plicní ventilace /výměny vzduchu v plicích/,

4. také srdíčko sníží svůj výkon a přizpůsobí jej potřebám těla,

5. a tak bychom mohli probrat všechny tělesné funkce.

Pro mozek a jeho činnost platí trošku jiné zákony. Přechodně se zvýší jeho schopnosti zejména koncentrace vlivem relativního klidu. Dlouhodobě se ale zhorší jeho výživa v důsledku omezení činnosti ostatních orgánů, projevem je zpomalení toku vitální /životní/ energie. Tato životní síla představuje komplex /příjem živin, krevní oběh, lymfatický oběh, proudění vzduchu atd./

V krátkém časovém úseku se podíl sedu v denních činnostech prudce zvýšil. Relativní „komfort“ životního prostředí umožnil člověku daleko více odpočinku či práce v odpočinkových polohách než tomu bylo před pár desítkami let.

Napřímení člověka ať už ve stoji, sedu, kleku apod. je možné s pomocí schopnosti našich svalů tuto polohu /nikoli aktivní pohyb ale statickou fázi stabilizovat /udržet/. Při stabilizaci se svaly nemění ani co do délky ani co do tvaru, ale pouze zvýší své napětí. Dá se to laicky připodobnit jakémusi strnutí, ztuhnutí. Tato schopnost nám pomáhá čelit zemské přitažlivosti i ve fází, kdy se nepohybujeme. Tato schopnost svalů je časově omezena a podléhá vývoji. Postupnou adaptací se učíme déle vytrvat v určitých polohách bez zborcení těla.

Sed patří mezi statické polohy, kdy největší nároky na stabilizaci se posouvají na horní polovinu těla. Svaly ale nedokáží v krátkém čase tuto svou schopnost adekvátně /dostatečně/ zvýšit vzhledem k narůstající potřebě. Pokud by vše probíhalo pozvolna a přirozeně, dá se předpokládat, že bychom reagovali nejspíš takto:

1. došlo by ke zvýšení této schopnosti svalů hlavně horní poloviny těla

nebo

2. ke změně stavby těla ve prospěch lepšího vzájemného postavení jednotlivých částí těla

a nebo nejpravděpodobněji

3. k oběma změnám současně.

Člověk se v současné době nachází ve vývojové fázi, kdy předbíhá svým projevem své schopnosti.

V důsledku této skutečnosti dochází k poškozování fyzického těla, které se daleko rychleji opotřebovává v důsledku nerovnoměrného používání svalů, kostí a vaziva. Funkce odpovídá současným schopnostem reakce na změny v prostředí.

Mentálně to vnímáme jako: únavu, potlačení fyzických schopností, nechuť překonávat překážky, sníženou koncentraci atd.

Jedná se o vývojově nejspíš přechodnou fázi zaviněnou zrychlenou evolucí prostředí ve vztahu k možnostem člověka. Stejným změnám čelí příroda a vše živé kolem nás. Pro harmonický vývoj všeho kolem nás je potřebný čas, předbíhání v čase způsobuje problémy našim schopnostem se změnám přizpůsobit.

V současné době v souvislosti se sezením existuje možnost, jak získat pro vývoj více času a tím snížit negativní dopady, protože alternativa zpětného vytěsnění sedu z našeho života neexistuje, alespoň ne pro většinu naší populace.

Pracovní sed přizpůsobit dosavadním schopnostem člověka stabilizovat tuto polohu bez toho aby došlo k rychlému opotřebení a ničení základních životních funkcí.

1. Pracovní poloha sed se postaví mezi stoj a sed, kdy nedojde k významnému přerušení spolupráce horní a dolní poloviny těla, stabilizaci budou i nadále pomáhat také nohy a hýždě.

Tím snížíme nároky na stabilizaci polohy a zajistíme vnitřním orgánům přísun energie. V této poloze nenastane v tak krátkém čase k vypnutí stabilizační funkce svalů a nedojde ke zborcení držení těla, přechodu do fáze odpočinku. Zabráníme tak rychlému opotřebení a snížení podílu aktivity.

2. I aktivní sed má časové omezení i když výrazně delší, přesto je výhodné prokládat sed pohybem /vstávání, cvičení apod. viz. Cvičení na židlích/.

Tato aktivita není v žádném ohledu nevýhodná, protože napomáhá rychlé a přirozené regeneraci duševních i tělesných sil v důsledku dlouho pěstované schopnosti člověka čelit změnám poloh.

3. Přizpůsobit tělesnou zátěž skutečným schopnostem organismu. Člověk, který hodně sedí, čelí rychlému klesání tělesné kondice. Toto se projeví zejména na svalech a jejich schopnostech a to nejen velikosti ale i pružnosti. Agresivní kompenzace /vyrovnání/ nečinnosti náročným pohybem způsobí další poškozování a opotřebovávání.

Je nutno si uvědomit, že kondice svalů a to i stabilizačních je u různých lidí různá. Někteří sedí méně a lépe, ti nejsou v tak velkém ohrožení. Tito lidé udrží správné postavení v sedu delší dobu bez zborcení páteře. Jiní naopak už po několika sekundách klesají na židli a mění napřímené držení těla ve prospěch úplného zborcení páteře. Je to podobné jako při sportu, kdy sportovec má daleko kvalitnější svaly a držení těla než ten, který většinu času prosedí u televize. V tomto ohledu je za sportovce považován i ten kdo sportuje tak, že dostatečně dlouho chodí.

V současné době je pro člověka, který má sed jako pracovní polohu, nutné přijmout tyto fyziologické /přirozené/ a evoluční /vývojové/ zákonitosti a tím si udržet v co nejlepším stavu své tělesné i duševní zdraví. Židle pro aktivní sed /Therapia/ nabízí člověku možnost vyrovnat se s tímto celospolečenským problémem.

Podpořit novou formu pracovního sedu znamená přiznat, že rychlý vývoj v před nemusí znamenat pro člověka výhodu. Intelektuální /duševní / schopnosti dávají však člověku šanci najít řešení i v této situaci.

Zuzana Beranová – reg. fyzioterapeut rehabilitace Zdravíčko Krnov

Doslov M1:

Paní Beranová www.rehabilitace-zdravicko.cz, z důvodu přehnané přirozené skromnosti, zde neuvádí svůj přínos při vývoji řady revolučních ergonomických židlí THERAPIA – přitom ona je jedním z hlavních autorů a iniciátorů. Druhým je “tahač“ a “buldozer“, p. Havlena, majitel fy. Prowork www.therapia.cz

Děkujeme jim jménem celého druhu HOMO SAPIENS (omlouváme se za naši opovážlivost) i za náš současný a hlavně budoucí profit na těchto židlích

Marcel Janů / M1

Na jedné straně vítám, že nejsme jediní na světě, kdo propaguje “ležení” při práci s počítačem, ale na druhé straně mě překvapuje, kolika chybnými-slepými cestami Homo sapiens, i při neskutečně pomalém přijímání myšlenky: “ležet u PC”, musí ještě projít, než mu jeho konzervativnost, neznalost, omezenost a nevím, co ještě, dovolí prozřít…

Zde vám nabízím porovnání dvou řešení z mnoha. První je od neznámého autora a druhé je naše, M1-čkové

První (A) je krásné, druhé (B) ošklivé (kromě naší modelky

Zkuste, prosím, přijít sami na to, co je na designovém řešení (A) špatně a obráceně – nápověda je zde:

A to je ke všemu naše dívčina bohužel špatně naaranžovaná (rozumějte, ona byla nervozní z naší amatérské improvizace a my zase z ní – profesionální modelky) – ona i výsuv klávesnice měly být víc zasunuty pod stolem, tím by mohla mít krk ještě víc napřímený (monitor lze sklopit o větší úhel).

Pozn. *1) I když prodeje laptopů rostou snad exponenciálně (na úkor desktopů), neznamená to, že mít klávesnici pár centimetrů od monitoru, je zdravé – právě naopak. Škoda, že tak jako my, nepotkáváte denně ty mladé počítačové maniaky s bolestmi páteře – chápali byste, o čem mluvím. Nejsem přitom odpůrce noteboků, jen jsem příznivce k nim připojených klávesnic a monitorů – pak nemají chybu.

Více myšlenek a info k našemu řešení je zde: SEDĚT-LEŽET-STÁT a něco také zde: ERGONOMIE.

Máte-li ještě stále zájem a vážíte-li si svého zdraví více, než běžná populace, obětujte trochu svého času a přijďte k nám osobně – nebojte se, nebudete mít pocit, že obtěžujete

Křeslem zde rozumíme sedací nábytek pro práci u psacího stolu s pevným úhlem mezi sedákem a zádovým opěrákem.

Dnes je už všeobecně uznávaným standardem synchronní mechanika i s jejími nectnostmi, především pro možnost DYNAMICKÉHO sezení (tj. neustálého většího či menšího pohupování se na židli s nezamčeným /nezafixovaným/ úhlem mezi sedákem a opěrákem) – neboli dovoluje páteři aspoň nějaký pohyb.

Okopíruju-li Churchilla: “Liberální demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký si umím představit. Až na to, že neexistuje žádný lepší.”, tak bych napsal: Synchronní mechanika je nejméně špatná ze všech mechanik židlí a křesel.

Křeslová mechanika naproti tomu neumožňuje žádný pohyb páteře (resp. žádný vzájemný pohyb obratlů). A každému trochu vzdělanému člověku musí snad být jasné, že naše páteř není stavěná pro strnulost 8 hodin denně, 5 dní v týdnu atd atd… Kromě jiného jsou např. meziobratlové ploténky zásobovány živinami a čištěny od odpadních látek pouze pomocí stlačování a uvolňování (řekněme ždímání) a o tom v křesle není ani náznaku…

Křeslo může mít význam (designový) pro managera, který v něm sedí pár desítek minut denně a pak zas odběhne, ale to je tak vše.

Stačí si sednout do pořádné ergonomické synchronní židle, zaklonit se až do zadní polohy (lehátkové), natáhnout páteř a pak to zkusit v křesle – a ono to tam kupodivu nejde Neznám nic horšího než křeslo…

Možná tomu nebudete věřit, ale v Praze jsme křeslo NEPRODALI už nejméně rok!!!